May 2013

Randon pcs!

26. may 2013 at 20:28 | En |  photos.
Zdravím,
po tom mém včerejším výlevu je mi dnes o trochu lépe, má spřízněná duše Vendulka (Vendulka ošetřovatelka, dalo by se říci, se stará o to abych měla dobrou náladu) mi jí zvedla o 100% a taky mi udělala nový skvělý design! Čímž jí ještě jednou moc děkuju O:) ..No a říká se, že v době neštěstí je nejhorší vzpomínat na štěstí (že vás to jako ještě víc 'zabije') ..já s tím takd dobře nesouhlasim, protože jsem narazila na staré fotky a i době - smutku, řekla bych, se tu teď směju jako šílená, jak nám před rokem bylo fajn! ..:D Doufám, že mě nezabiješ :D!!



Dear darlin'

25. may 2013 at 21:29 | En |  diary.
Dear darlin' ..název písničky do které jsem momentálně zamilovaná.

K tomu "sletu" událostí jež se mi teď dějí, popravdě, nebudu říkat, že je to dobré - je to horší než jsme všichni čekali. Včera to u nás doma vypadalo asi tak, jako byste vystřihli nějakou ukrutně ubrečenou scénu z Amerického dojáku. Potom co volala teta - zdravotní sestra, která mi prostě žaludek na všechno, jí doktoři ochotně sdělili zdravotní stav dědi. Moc jsem tomu pozornost nevěnovala (za což se upřímně stydím), protože...prostě můj děda je odolnej chlap, nebývá moc nemocný, nic ho nebolí..nic mu prostě není, on a jeho neskonalé byliny, které pořád sbírá a pije..a to všechno.. Prostě tomu nemůžu uvěřit. Víte, když máte ten pocit, že je to všechno strašně nespravedlivé, ..lidi kteří pijou do němoty, 20 let a ..daj jim nové játra, dobře beru..občas si dal pivo, jak bych byla ráda, kdyby občas tu babičku poslechl, kddyž mu říkala, nepij to Često, víš že nemůžeš. Jenže, ..všichni jsme od přírody paličatí, alespoň trochu. A tak si říkám, že vlastně žádá spravedlnost není, ani Bůh, kterej by ochraňoval nevinné duše a ty trochu pochroumané, aby je spasil..nebo jak to je. On nikdy nikomu neublížil, nepodváděl babičku, staral se o rodinu, poctivě vydělával peníze..tak kde je ta spravedlnost..? Když to srovnám například s masovými vrahy, těmi opilci a dalšími vyvrheli naší společnosti, ..dali by se tam počítat i poslanci, kteří lžou a okrádají ..více méně nás všechny.

Nedokážu si ani představit zlomek té bolesti kterou bude muset prožít, a která ho čeká. Chemoterapie mířená přesně do jater. Od posledního zákroku, který mu dělali - tedy štěpy do jater uběhly asi dva dny. Když se částěčně probouzel z té narkozy, tak mu doktoři říkali co s ním budou dělat, ale ..je to starší pán a už tak nedoslýchá, takže vlastně neví co se s nim bude dít. Víme to my všichni kolem, ale on ne. Ví jen, že má rakovinu. A to co říká máma, že kdyby věděl do čeho jde, tak by se radši zastřelil, tomu bych i věřila. Dispozice k tomu doma má. Přesto sama sebe v duchu vidim a slyšim, jak k němu promlouvám, že mne tu nesmí nechat, že je ten jediný, kterého mám. Můj otec je sketa, můj bratr má další dvě sestry ..a nikdo jiný mě nemiluje tak jako on, nedokáže mi říct tak hezky, a to všechno. To prostě umí jen děda. Je to naprosto šílené, před 14 dny, když jsem tam byla mi ještě říkal, jak mě vezme ven na pole a budem trénovat na autoškolu, abych tam nepřišla nepřipravená a teď se to..rozpadlo, je to pryč. Celé léto má být zavřený v Pražském IKEMu.
Myslim, že záložní plán který jsme s mámou vytvořili vypustim do éteru někdy jindy, neboť je to celé jako zpověď, a já si říkám, že věřim v to že se uzdraví, takže hlavu nahoru.

Pokud je něco co mě včera/dnes ještě ..nějakým způsobem nakrklo nebo naštvalo, rozladilo, tak je to pan M. Po třech dnech jsem mu napsala, skoro jsem si urvala hlavu, ale udělala jsem to a vzápětí toho litovala. Obyčejným "Ahoj" jsem rozpoutala něco jako hádku..jeho "Čau, jo mám se dobře a ne neučim se" ..mě uplně odrovnal, nezmohla jsem sena nic jiného než "jo, aha" .. Později jsem ze sebe udělala ještě jednou krávu, s tím pokud má cenu mu i na dále psát, jestli o to stojí, odpověď zněla, že ano, ale jen pokud se budu chovat normálně. Tím přecházím k tomu, jak..normálně se mám chovat. Pan M. ve mě rozpoutal, řekla bych typické ženské řeči, typu: ty se ani neozveš, neodepíšeš, nezavoláš, od koho je ten příspěvek na zdi, řekni mi to. No hrůza a děs, když mi to vyjmenovával a smál se tomu, musela jsem se smát taky, hysterka a žárlivka v jednom a to s ním nic nemám. Ale, to je moje "typické", stačí aby se mnou někdo jako on jednal jako s někým kdo se mu vážně líbí (jo taky čumim, že je to možný) a já se na toho dotyčného pak..tak nějak zaměřím (nechci říkat upnu) a je to. Ano, ano..stydím se za to, dala bych si facku, JÁ NEZÁVISLÁ a skončím takto, s okousanými nehty a očima zapíchnutýma na mobilu, hrůza!
Teď jsem Vás tak nějak vtáhla do děje a budu pokračovat,..takže mi prostě večer volal s tím, že si o tom chce promluvit, zdrcena ze zprávy o dědovi, jsem mu to odmítla, že na to není dobrá doba, když jsem slyšela jeho 'hm, no tak teda dobře' jsem si to okamžitě rozmyslela, ale jeho 'tak se měj ahoj' ..mě uplně odrovnalo - a to jsem si bláhově myslela, že se budeme bavit dál, a on to položil. Takže jsem spo zbytek večera přemýšlela co s tím, psát se mi mu nechtělo. Navíc jsme tak přemítala to co mi říkal, co psal..jak mi říkal, že mě má hodně rád, že jsem ho něčím dostala..no, dobře si mě namotal, hrozně ráda bych mu to teď vyčetla..proč mi to říkal, když se teď chová takhle. Ale i přesto, že se občas chová jako blbec a směje se jako debil, ho mám svým způsobem ráda, a že jsem se po nikom neohlídla od doby co se mi to rozpadlo s panem T.
A tak jsem si v hlavě probírala, co mu povim, až zavolá a bude to chtít rozebírat, nakonec jsem přišla na to, že těm klukům nemám vlastně co nabídnout, a mám nejméně deset tisíc důvodů proč by se o mě neměli ani zajímat. Nejsem ani hezká, ani chytrá, ráčkuju a jsem tlustá - jsem s tím téměř smířená, ale začínám být paranoidní co se týče postavy. Ohýbám se před zrcadlem a zkoumám jak bych asi vypadala při různých polohách v posteli nahá (ano, stydím se že to píšu, ale je to k mému věku docela aktuální téma, protože, co si budeme povídat, bude mi 19 a ty kluci se mnou nebudou zacházet jako s čerstvou 15-tkou, kterou se chystají odpanit, a je to křehká květinka), prostě..nejsem atraktivní a spíš by mi toho kluka bylo líto, pořád bych si hlídala ke mi to přetéká, kde mi co teče, a nic bych z toho neměla. Nehledě na to, že chlapec by si odnesl jen trauma a zkaženou soulož -_-. Upřímně, nebylo by to příjemné pro mě ani pro něj, za prvé bych ztrapnila sama sebe i jeho - ještě bych ho politovala, a pak bych se musela někam zahrabat jak hrozná a odpudivá jsem musela být. Nejsem prostě nijak zajímavá pro vztah s někým, a ještě nudná..neumím nazávat konverzaci jinak než "Ahoj, jak se máš, co děláš?" ..Nechápu se.

Věci které mě dnes potěšili: Nezpoutaný Django - skvělý film!
DJ Fresh - Golden dust - dobře poslouchatelné písnička
Fergie A little party never killed nobody z filmu Gatsby - musím vidět!
A nakonec Olly Murs Dear Darlin' - super sladké!

Loučím se!

Stay

22. may 2013 at 16:04 | En |  diary.
Po delší době, ale jsem tu a zdravím!

Ještě včera jsem si říkala, jakou mám skvělou náladu jak napíšu nějaký super článek na blog a ..znáte to, jak se všechno přetočí během chvíle. No, a pak bylo po náladě.
Když už jsem se dostala přes tu katastrofální konverzaci s panem M, a excesi s jednou zaslanou fotografií, což jsem nafoukla do obřích rozměrů, ale přitom to zas takové nebylo, hold, to já občas umím. Taky jsem chtěla napsat článek, jak já ..emancipovaná mladá dívka říkám striktně NE, a používám .."já byhc nikdy" . Blbost, blbost, blbost. Vždycky přijde někdo kdo Vás ovlivní a vy nakonec na většinu věcí kývnete, i když teď kýváte hlavou jakože "no to já bych nikdy.." ..cha, uvidíte sami. Asi jsem taky chtěla napsat článek o tom, že jsem opět nemocná, venku je tak krásně, bla bla bla, o tom jak mě štve moje máma a takový další moje daily themes. Asi mě teď totálně přešla chuť, protože mi pan M řekl že ho buzeruju (áha- sorry že o tom nevim), a neustále se ho ptám na učení. To je docela..běžné, bavit se o tom, protože ten shnilej prchant má 3 týdny do zkouškového a nechce se učit. Ale co, já tu školu nedělám, nebudu se starat. Nakonec jsem byla počastována větou "skvělý a teď ses urazila jako malý děcko". Snažíc se situaci zachránit tím, že mu napíšu "neurazila" jsem ho v tom více utvrdila. Ale kurva ano, že jsem uražená!! Nikdo mi nebude říkat, že nejsem normální. Sorry, že se starám, příště to neudělám.

Přijdu si absilutně bezcitná, já která jsem emočně nabitá, ať už negativně nebo pozitivně. Nechci si nic vypisovat na fcb, něco jako "Tak to je v prdeli" nebo "Snad to dobře dopadne" ..co se říká na takové věci nevim, vnímám to poprvé. To, že děda byl na vyšetření s játry, že se jim tam něco nezdálo, o tom jsem věděla, ..nález nebyl nic moc, než to převzala Praha a hned jel do nemocnice s tím, že má nádor na játrech. Nebýt mámy, která volala babičce bysme asi nic nevěděli. Dilema, kdo ho to té Prahy odveze rozsekl můj bratr, který jako by nic oznámil, že i děda z vedlejší vesnice (otec mého otce, abyste rozumněli) je na tom dost bledě. Ze 108 kil má 79 ..asi a má nádory dva na slezině a ještě někde. V tu chvíli mi vážně vyhrkly slzy do očí. Neviděla jsem ho asi 5 let, a ještě nedávno jsem říkala, že bych ho ráda viděla, aspoň ho vidět ne s ním mluvit. Jenže moji rozvedení rodiče mezi sebou vedou tichou válku, a odesly jsme to my děti, bratr zůstal u otce a já u máma. Při každém zaváhání zdali jim mám zvednout mobil či ne, jsem byla dost silně pokárána, že s nimi komunikovat nemám. Že oni jsou ti špatní, samo sebou, to se rozumí, že to mou mámu zasáhlo, ale až do takových rozměrů, že to trvá do dnes. 11 let, to je docela šílený. A nejhorší je to vštěpování druhých, zklameš babičku s dědou, mamku by to mrzelo. ..Jo, to víte že jo, buďme sobci, ti se mají nejlíp. Cítím se jako zbabělec, že jsem se tomu nedokázala postavit, nijak tomu čelit. Hrozně mě to mrzí, tak ráda bych vrátila čas a tolik věcí změnila, jenže to nejde. Vím, že pokud umře a nepromluvím s tím, si si budu do konce života nadávat, že jsem byla blbá a nechala sebou manipulovat, že jsem se pořád někoho bála.
Opravdu z celého srdce bych se chtěla postavit na vlatsní nohy, dobře domaturovat sehnat si byt prácia studovat, zní to všechno tak skvěle, ..skvěle naplánované to mám, stačí pro to něco udělat a soustředit se na to, zavřela bych tím všem hubu. Nepočítám jakou radost bych z toho měla já sama.

Teď už mě nenapadá co víc napsat, sedim nehnutě na posteli a prostě nic necítím. Prsty se mi samy rozebíhají po klávesnici a píší za mne. Už jsem nejspíš u konce, přeji si aby se to všechno vyřešilo, ..nějak samo, ..nejlépe.


Radioactive!

6. may 2013 at 20:10 | En |  music.
Moje oblíbená, do tohoto počasí <3




Když Vás mate vlastní já..

6. may 2013 at 16:53 | En |  diary.
..tak je to snad horší, než když Vám motá hlavu někdo jiný. Nikdy bych si bývala nemyslela, že budu řešit vztahy a "lásku.." a ty podobný věci kolem toho. Jen jsem se tomu smála, protože jem nikdy nebyla středem pozornosti kluků. A ani teď tomu nic moc nenaznočovalo, až do doby..kdy se zničeho nic vynořilo 5 chlapců, kterým se zdám "nadpozemsky krásná" nebo "nejsladší co kdy viděli..". A skutečnost je uplně jiná. Už si připadám jako ty slečny co prostě neví co chtějí, v jendu chvíli mě příšerně obtěžuje, že mi tohle někdo píše a druhou stranu, bych vážně chtěla, abych se někomu líbila. Ale líbila, jako líbila..ne, že by mě chtěl jenom do postele a pak ahoj.
Možná jsem staromodní, asi bych to u sebe ani nečekala, ale myslim, že na mě z velké části měl dopad rozvod mých rodičů..vlastně i teď ten druhý rozvod, kdy to nebylo o citech, ale o majetku. Nějak přestávám věřit, že někde existuje někdo pro mě, někdo normální, věrný..někdo kdo by si měně vážil. ..Po čtení příspěvků na 'Přiznání kluků' o tom silně pochybuju. Kdo totiž neměl v posteli víc než 20 holek, nevyzkoušel celou kamasutru - i pozpátku tak není 'Boss'. Říkala bych mu spíše klikař, že neměl nějakou pohlavní nemoc..

Xoxo