March 2014

znáte to

9. march 2014 at 13:12 | En |  myself.
Znáte to, když už konečně přijde jaro a.. a to je to, těšíme se na jaro jak malý Jardové na píseček a když už teda konečně přijde, tak se s spolu s ním přihasí i ta jarní depka, nebo je to teda aspoň tak u mě. Nevim jestli je to tím, že letos maturuju a duben se kvapem blíží, přičemž já nemám všechny maturitní otázky a nevim jak se začnu všechno učit, nemám u sebe maminku, které bych se schoulila do klína a trochu si pobrečela jak na mě padá tíha světa. Nebo tedy aspoň tíha maturity a přijímaček na VŠ, popravdě se přiznám, že ani nevím jestli ten obor, který jsem si vybrala bych chtěla studovat. připadá mi, že v sobě mám nějaké své nevybouřené já, které se chce prodrat na povrch, ale já sofistikovaně sklapnu patky k sobě a rázně to odmítnu. To mě přivádí k myšlence, byla jsem někdy doopravy sama sebou?

Za převrat emocí bych možná měla poděkovat Slovenské skupině The paranoid, která se u mě vyhoupla na TOP příčku, a předběhla i mnou milované Mandrage..o_O ..což je teda co říct. Kapela hraje už někdy od roku 2006 ale já jí samozřejmě objevila až v pondělí -_- ..jo, jasně Nikoleto, jsi génieus, my víme.. V březnu jim vyšlo nové CD s název SEDEM, singl Nikdy nezabudnem mi zamotal dočista hlavu, a vyvolal ve mě opravdu velkou vlnu emocí. Nejen, že je teda jejich zpěvák tak neskutečně roztomilý, i když už je mu 26..hmm, not bad a vypadá tak na 21 maximálně, má krásný hlas. Kytarista a screamer mě svým vzhledem pobuřuje natolik, že mám chuť si stěžovat, že takový pěkní lidi by měli někam schovávat ..:D Ne, opravdu, je na něm něco..něco zvláštního :)) ..achjo, jo já vím, objevila jsem Ameriku :D
Jde to se mnou do kytek, jsem poblázněná jako když mi bylo 13-14 ..no, ve skutečnosti je mi 19 a..a chovám se pořád stejně.

"Stojím presne, tam kde som vždy túžil stáť, no ty už niesi tu so mnou. Čas rýchlo beží, nestihol som povedať, že ďakujem za všetko.." #sosadme #makesmecry


Abychom se nějak dobrali konce, připadá mi, že když píšu článek, tak nemá hlavu ani patu, ale je to taková slátanina, že to není možný. Každopádně jsem se chtěla dobrat až k tomu, že na sobě čím dál častěji pozoruji takovou apatii ke všemu a hlavně ke všem, jediný s kým pravidelně komunikuji jsou moje dvě spolužačky a Vendy. Je to takové to denní snění...


Co jsem opravdu nevěděla, bylo to, že o denním snění vypracoval psychoanalýzu i Sikmund Freud už v roce 1908. Je to tedy stav označující představy a fantazie a je prakticky jedno o čem. Podle filozofa Charlese Renouviera, je klíčem k dennímu snění přání, často kompenzační a provázejí ho silné emoce. Haha, je vtipné jak se od "stěžování si" a "rozplývání se" nad zpěvákem se dostanu až k filozofování a psychologii ..:D
Roku 1966 byla vytvořena J.L. Singerem empirická studie, v níž rozlišil dva typy denního snění (pozor, poznávám se v obou... -_- :D ) a to jsou: denní snění a opakované fantazie.
Témata i míra snění se odvíjejí od věku, pohlaví, prostředí ve kterém žijeme, inteligence..a tak dále. Ženy prý více sní o mezilidských vztazích, dětech, rodině, vlastním těle, sexuálních scénách nebo o vlastní nevině (falešné obvinění, mučednictví atd..)
Kdeždo muži sní více o násilí, agresi a o hrdinství.
Nejvíce sníme o slávě, budoucím povolání, moci, zbohatnutí, úspěchu, sexu, cestování, fantasy scénáře..a tak dále a tak dále. Více sní mladí lidí než staří, ti už pak mají snění spojené se vzpomínkami, chudí lidé sní více než bohatí, více sní lidé z velkoměst než lidé z vesnice a co mě překvapilo, že více sní lidé užívající alkohol a to o vině a násilí.. -_- .huh, vážně..?

No, každopádně mě se nikdy nic extra nezdá, nebo jsou to spíše kraviny, takže já se škatulkuji tady k dennímu snění, kdy si dokážu představit situaci, kdy někde stojím vidím vyloženě sama sebe jako krásnou, štíhlou a úspěšnou (splňují všechny body o snění u žen), jak doskutuji s někým na důležité téma a pak se mi tam motá nějaký krasavec :D ..buď Pavelec nebo teď zpěvák z TP, já sundám boty na podpatku, abych nebyla jako žifara a rázem se změním v dívku v teniskách na longboardu, která je pro kžadou srandu, je hrozně free a všechno možný. Z toho všeho mi vyplývá, že mám nejspíše rozdvojenou osobnost a nevim co přesně chci. Nebo..samozřejmě, že vím, chtěla bych oboje, ale..jak se říká, nejde sedět na dvou židlích naráz, takže zůstanu jen u snění a uvidím, kam mně vítr zavane.

PS: Vendulko, děkuji ti za design Líbající


Mějte hezký zbytek víkendu a pokochtejte se Igorkom ^^..
En